Start Up! Classroom - první návštěva
Projekt StartUp! Classroom Erasmus+ absolvoval první z osmi naplánovaných zahraničních výjezdů.
Ve dnech 26. – 31. října 2019 se uskutečnilo první partnerské setkání šesti losováním vybraných studentů z pracovního týmu Lukáše Marka z 4SA, Alžběty Poskočilové, Ondřeje Šefránka a Matouše Vachušky z 3SC, Ondřeje Kočího z 2SC a Aleše Tampiera z 2SA za doprovodu odborných konzultantů Mgr. Michaely Koubové a Ing. Bohumila Vrhela, koordinátorky projektu Mgr. Lenky Petráskové a podpory pana ředitele Ing. Miloslava Pilečka v Berufliche Schule Eutin ve Východním Holštýnsku.
Ještě před odjezdem se celý tým, který čítá 18 studentů z 2., 3. a 4. ročníků a čtyři učitele z naší školy, na cestu pilně připravoval. Ve škole proběhlo několik společných schůzek a onlinových konferencí s partnerskou školou BS Eutin. Projekt výzvy 2019 č. 2019-1-DE03-KA229-060170, který vytvoří novou učebnu automatizace a robotizace, jednu v Česku, druhou v Německu, za podpory mladých a moderních startupových podniků, je u studentů velmi oblíben a jejich kritické myšlení pro učitele velmi inspirativní.
Neděle, nekřesťanská hodina. Po asi třinácti hodinové strastiplné cestě na sever napříč téměř celou Českou republikou a Německem jsme znaveni dorazili do městečka kousek od Eutinu, Bad Malente-Gremsmühlen. Mládežnická ubytovna přijímala až po jedné po poledni, a tak jsme si dlouhé hodiny krátili procházkami, přípravou úvodní prezentace a posedáváním v typické severoněmecké restauraci. Jmenovala se Rhodos a menu sestávalo ze štědrých porcí národních řeckých jídel. Přesně načas jsme se pak přejedení odkutáleli na ubytovnu a od vstřícné recepční získali klíče od pokojů.
Spánek? Skoro. Později odpoledne jsme vyrazili do Eutinu za doprovodu pana učitele Mag. Mathiase Künneho, abychom napoprvé našli cestu ke škole. Dostalo se nám vřelého přivítání od koordinátora Geralda Schlütera a čtyř odborných učitelů zapojených do projektu. Několik nejzvědavějších německých studentů z třídy zapojené v projektu se navzdory zimě a dešti přidalo k české skupince a první seznamování proběhlo nad dobrým burgerem.
Večer vrcholila tvorba prezentace české strany na ubytovně. Únavu nám pomáhal překonávat kofein, štos nečitelných taháků ke slidům, tréma a Matoušova nehynoucí zatvrzelost. Coby veteránka z gymplu jsem se ujala překladu do angličtiny, oficiálního jazyka projektu. Přesto se většina z nás snažila po německu a byla příležitostně doplňována paní učitelkou Mgr. Petráskovou, která s elegancí sobě vlastní zachraňovala svět před němčinářským debaklem.
Pondělí, před snídaní. Rozespalí jsme nastoupili před paní učitelky Mgr. Koubovou a Mgr. Petráskovou, pana ředitele Ing. Pilečka a pana učitele Ing. Vrhela, zapnuli notebook a spustili betaverzi prezentace. Během pár minut jsme se pokusili vychytat co nejvíc much.
První samostatný odjezd do Eutinu – úspěšný. Dopoledne se neslo v duchu seznamování v partnerské škole: učitelů s učiteli, pana ředitele s tamním panem ředitelem, studentů se studenty a vůbec všech se všemi. Hlavní koordinátor Gerald Schlüter představil hlavní body projektu a pak nás čekaly teambuildingové aktivity. Třída, s níž následující dva roky budeme spolupracovat, se projektu účastní celá v počtu 19 studentů, a tak se hry a úkoly soustředily především na zapamatování jmen. „Ondřeje“ a „Alžbětu“ si Němci (a minimálně jeden Řek a Afghánec) oblíbili nejvíc.
Strakonice a Eutin dělí přes 750 km, pročež následovala registrace na eTwinningu (z ang. slova pro dvojče „twin“), on-line platformě, skrze niž můžeme kdykoli a odkudkoli komunikovat a sdílet materiály se svými protějšky, jak studenty, tak učiteli. Jedním z prvních dokumentů sdílených na platformě se poté stal společně vypracovaný seznam otázek, které budeme pokládat startupovým firmám při příštích setkáních.
Po obědě (množství pizz) se na řadu dostalo představení strakonické školy a především strojírenských oborů. Nakonec nám šlo prezentování svižně, bez většiny pro přednášení nevhodných gest a postojů. Zodpověděli jsme otázky eutinských učitelů a studentů a nenápadně si oddechli, že už to máme za sebou. Nemohli jsme na závěr nezmínit, že Česká republika právě slaví 101. výročí vzniku Československa a jak nás těší, že se o kus slavnostní nálady můžeme podělit i se všemi přítomnými. Německé publikum nato přispělo hlasitým potleskem.
Po tak akorát dlouhém odpoledním volnu jsme se sešli na náměstí u Infocentra, kde přesně v pět hodin čekala průvodkyně, usměvavá dáma v plášti a s lucernou, připomínající tak dobové ponocné (přestože ponocný vlastně musel chodit neviděn). Jak padla tma a dorazili i před deštěm se schovavší opozdilci, zahájila paní Stastny, jejíž manžel, jak jinak, pochází z naší vlasti, po Eutinu a poukazovala na zajímavosti historické i současné. My slabší ve znalostech německého jazyka jsme v duchu nosili na rukou paní učitelku Mgr. Petráskovou, která tu překvapivou hodinu dějepisu překládala nadmíru obratně.
Večeře byla bez ohledu na míru zkušeností s vařením v režii nás studentů. BS Eutin disponuje více než dobře vybavenou kuchyní, a tak se Češi a Němci rozdělili do týmů, vyfasovali suroviny a recepty a pustili se do práce. Podávala se dýňová polévka, vepřové řízky, brambory a salát, čokoládové muffiny a spousta dobré nálady. Během nekonečně dlouhého vaření se obratně vícejazyčně diskutovalo, týmy se stmelovaly a učitelé nepozorovaně přítomně naslouchali.
Úterý, den diskusí a moře. Ráno nás eutinští učitelé provedli po škole a učebnách, včetně třídy, která je součástí inkriminovaného projektu. Úkolem na dopoledne bylo diskutovat a zpracovat odpovědi mimo jiné na otázky „Co je na škole dobré a co špatné?“ a „Jak má podle vás vypadat dokonalá třída?“, případně si dokonalou třídu nakreslit. Opět šlo o týmovou práci několika Němců a jednoho či dvou Čechů podle toho, jak skupinky početně vycházely.
Odpoledne přišla chvíle, na kterou jsem celou dobu čekala: odjezd do Lübecku se zastávkou u Baltského moře. Jelikož šlo o mou první přímořskou zkušenost, orodovala jsem za nápad zůstat na pláži až do večera (nebo do středy), ale byla jsem přehlasována. Vydali jsme se tedy do sedmivěžatého Lübecku, města marcipánu a kdysi také obchodníků Hanzy. Už se připozdívalo, tudíž jsme prohlídku zdejších památek absolvovali v rychlosti a stručnosti, ale našim nohám stačila. S eutinskými pedagogy, kteří nám výlet připravili (děkuji!), jsme se rozloučili až pozdě večer plni dojmů a světel velkoměsta.
Středa, školní den i pro nás. Z ubytovny v Bad Malente jsme se odhlásili ráno a do Eutinu dorazili v plné polní. Tentokrát jsme si výuku na německé střední škole vyzkoušeli na vlastní kůži. Paní angličtinářka bohužel onemocněla, a tak jsme se místo dvou pásem zúčastnili jen hodin matematických. Pan učitel Mag. Marten Schröder se na nás připravil a přeložil některé příklady do angličtiny, abychom nelenili. Výuka kvadratických funkcí probíhala střídavě v angličtině a v němčině podle toho, jak Schröderova třída rozuměla. Byť věkově odpovídá našim druhákům, německý školský systém se od českého liší ve způsobu přecházení ze základní na střední školu, a tak je Schröderova třída cca na úrovni našeho prvního ročníku. Hodiny byly zábavné, Mag. Schröder zmiňoval příklady z praxe a ilustroval je jednoduchými pomůckami.
Zhodnocení prvního, převážně seznamovacího setkání české a německé strany bylo jednoduše zvěčněno puntíky nakreslenými do kruhového diagramu. Hodnotili jsme svůj tým, připravený program, kolik jsme se toho naučili… Čím dál od středu kruhu, tím lépe. A většina teček se nacházela přímo u obvodu.
Partnerské škole BS Eutin, jejich panu řediteli, organizátorům, učitelům a studentům moc děkujeme za tak zajímavě prožité dny a přátelské přijetí.
Ve dnech 1. – 4. prosince přivítáme německou skupinu u nás ve Strakonicích. Budeme se snažit připravit program také zajímavý a obohacující; těšíme se na naše kamarády ze severu.
Za tým Alžběta Poskočilová, 3SC
